R49

Městský úřad města Vizovice
Odbor Stavební úřad
Masarykovo náměstí 1007
763 12 Vizovice

Ve Vizovicích dne 27. 6. 2006

Věc: Připomínky ke konceptu řešení návrhu rychlostní silnice R49 v katastrálním území Vizovice a k Posouzení koncepce vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA)

(Zdroj: PDF 760 kB)

Jako občan trvale žijící od září 2003 v Lázeňské ulici (číslo evidenční 155e) a současně spoluvlastník nemovitosti na pozemku p.č. 1917 a přilehlých pozemků p.č. 4422/12 a 4412/15 vše v k.ú. Vizovice, podávám připomínky z následujících důvodů:

Při realizaci stavby a také po jejím dokončení budou výrazně dotčena práva mé rodiny. Výstavbou a provozováním R49 dojde k celkovému zhoršení kvality života mé rodiny. Dojde k výraznému navýšení škodlivých emisí, a to zejména oxidů dusíku, mikročástic prachu (PM 10), karcinogenních polyaromatických uhlovodíků a přízemního ozónu. Dále dojde ke zvýšení hlučnosti z dilatačních spár mostu, hlučnosti z provozu motorových vozidel a odrazové hlučnosti. Rovněž lze očekávat negativní vliv světelného smogu z nočního automobilového provozu.

Na jaře 2003 (před zakoupením výše uvedené nemovitosti) jsem se dotazoval u vedoucího Odboru stavebního úřadu Městského úřadu Vizovice, v jakém rozsahu a kudy povede obchvat Vizovic. Bylo mi řečeno, že se jedná o severní a jižní variantě obchvatu města Vizovice v profilu dvouproudé silnice navazující plynule na komunikaci číslo I/49 od Zádveřic. Stavebním úřadem nám dále bylo sděleno, že projekt není aktuální.

Až v nedávné době, kdy probíhala změna územního plánu sídelního útvaru Vizovice č. 12, jsem se dozvěděl, že jsem se se svou rodinou nastěhoval do lokality, která bude pravděpodobně přímo ovlivňovaná čtyřpruhovou silnicí (dálničního typu) R49. Důvodem odstěhování z panelového sídliště města Zlína do okrajové části Vizovic ( údolí navazující v jižním směru na ulice Lázeňskou je známé svým příznivým mikroklimatem) byly především zdravotní důvody dvou ze tří členů rodiny ( alergie na prašné částice). Městský úřad Vizovice tak zamlčením skutečnosti o plánované rychlostní silnice výrazně poškodil mou rodinu.

Z výše uvedených důvodů proto žádám, aby rychlostní silnice R49 nebyla v navržené trase v podobě průtahu městem Vizovice realizována.

Za optimálnější vedení R49 považuji původně navrženou její severní variantu, která by vedla mimo Vizovice a další obce, nenarušila by tak výrazně ráz krajiny a byla by tak ekologicky citlivější. Uvedené řešení by rovněž pomohlo alespoň trochu odlehčit dopravou přetíženému Masarykovu náměstí ve Vizovicích, pokud by ovšem byla zrealizována křižovatka se silnicí I/69.

Pokud by nebylo možno realizovat severní variantu, žádám, aby rychlostní silnice R49 nebyla vedena zářezem do Janové hory, mostem nad ulicí Lázeňskou a dalším zářezem do kopce Hrušové, ale aby byla vedena souvislým tunelem, který by nenarušil současnou zástavbu v ulicích Lázeňská, Dělnická a Partyzánská.

Dále uvádím připomínky k Posouzení koncepce rychlostní komunikace R49 (dále jen koncepce R49) ve změnách územních plánů obcí Zádveřice – Raková, Vizovice, Lhotsko a Vyhodnocení vlivu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. autor: RNDr. Z. Kadlecová, Zlín, duben 2006 ( dále jen SEA):

Připomínka číslo 1:

Navrhovaná koncepce R49 je v rozporu nebo není v souladu s právě projednávaným Regionálním operačním programem pro NUTS II – Střední Morava (PDF 265 kB) autoři: Ing. Jitka Fidlerová, Mgr. Marek Bakaš, Ostrava, květen 2006; dále jen ROP SM.

Zde uvádím konkrétní body uvedené v ROP SM, které nejsou v souladu s koncepcí vedení silnice R49 a nevhodně (povrchně) posouzené v SEA:

Citace:

4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území

1. Stav ovzduší v kraji a jeho vývoj - hlavní cíle:

  1. výstavba silnic a dálnic mimo zastavěné území;
  2. snížení druhotné prašnosti;
  3. zlepšení stavu ovzduší zejména ve městech.

V rámci Socio-ekonomické analýzy ROP SM byly definovány následující klíčové problémy:

  • Imisní zatížení ovzduší vlivem silniční dopravy

Stav ovzduší v regionu NUTS II Střední Morava je problematický v některých imisně nejvíce zatížených lokalitách regionu. Největším producentem znečištění ovzduší (NOx, CO a VOC) a současně jedním z největších problému v oblasti ochrany ovzduší na území regionu jsou mobilní zdroje znečišťování ovzduší (silniční doprava). Specifickým problémem na regionální i celostátní úrovni je zatížení imisemi suspendovaných částic frakce (PM10) a ozonu. Je pravděpodobné, že nárůst silniční dopravy a celkových imisí lze těžko zvrátit. Nicméně je potřeba snížit intenzitu silniční dopravy v postižených lokalitách a odklonit ji zejména z intravilánu měst, kde způsobuje sekundární prašnost a hlukovou zátěž s dopady na zdraví lidí a životní prostředí…

…Na základě analýzy relevantních národních a regionálních koncepcí a na základě stavu životního prostředí v NUTS II SM identifikoval zpracovatel SEA následující referenční cíle v oblasti životního prostředí. Tyto referenční cíle představují prioritní problémy životního prostředí a po doplnění budou sloužit jako rámec pro hodnocení hlavních oblastí podpory navrhovaných v ROP SM:

Referenční cíl č. 6
Podporovat environmentálně šetrné formy dopravy včetně managementových - formulováno na základě Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR.

Referenční cíl č. 10
Omezovat fragmentaci krajiny a zabezpečovat ochranu a obnovu migračních tras, koridorů a zastávek migrujících druhů - Formulováno na základě Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR a Dopravní politiky ČR na léta 2005 – 2013.

Referenční cíl č. 11
Chránit ohniska („hotspots“) biodiverzity - SEA Národního rozvojového plánu…

Autoři SEA se problémem fragmentace krajiny nezabývají, přestože v důsledcích vede k poklesu biodiverzity krajiny. Přesunováním lokálních biocenter (dle návrhu SEA) do jiných lokalit a upravováním biokoridorů dojde mimo jiné k dalšímu prohlubování fragmentace krajiny!

Připomínka číslo 2:

Citace SEA str. 21:
…Rekreace
Zájmové území se nachází podle „Rajonizace cestovního ruchu“ v rekreační oblasti Valašsko, která byla zařazena do I. kategorie (oblasti nejkvalitnějších podmínek pro cestovní ruch přesahující celostátní rámec). Hlavní funkční náplní této oblasti je krátkodobá i dlouhodobá letní rekreace, zimní rekreace krátkodobá a turistika. V širším území se nacházejí objekty individuální chatové rekreace (k.ú. Vizovice)…

Citace SEA str. 60:
…Vliv na rekreační využití krajiny
Hlavní rekreační náplní oblasti je krátkodobá i dlouhodobá letní rekreace, zimní rekreace krátkodobá a turistika. V širším území se nacházejí objekty individuální chatové rekreace. Výstavbou komunikace nedojde ke střetu s žádným územím soustředěné rekreace, vliv na rekreační využití území bude nepřímý - území poblíž trasy komunikace nebude vyhledáváno pro rekreaci. Je třeba zachovat prostupnost krajiny pro síť turistických cest…

Autor opomenul cyklostezky a cyklotrasy, dále díky několika místům, kde se chovají koně (např. Chrámečné), dochází k rozvoji hipostezek, včetně jejich vybavení potřebným zázemím pro odpočinek jezdců i zvířat a vyhlídkovými body, ve vazbě na dopravní infrastrukturu – přístřešky, odpočinková posezení, rozhledny. V tomto ohledu dochází ke kolizi s Koncepcí rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji (zkrácenou verzi dokumentu zpracovaného Institutem rozvoje podnikání, s.r.o. & Enterprise plc, s.r.o., připravil Krajský úřad Zlínského kraje odbor strategického rozvoje oddělení cestovního ruchu, červenec 2004) a do budoucna k jednoznačnému snížení ekonomického potenciálu v oblasti cestovního ruchu v tomto zájmovém území! Hodnocení vlivu je odborně povrchní a bez znalosti skutečného stavu věci!

Připomínka číslo 3:

Citace SEA str. 41:
…Otázky ochrany ZPF, ochrany přírodovědecky hodnotných lokalit a dalších limitů byly zohledněny při návrhu koncepce…

Nelze souhlasit, protože nebyl proveden řádný aktuální průzkum (např. botanický, dendrologický, zoologický a další). Zde uvádím některé druhy, které spadají do zvláště chráněných druhů dle vyhl. MŽP ČR č.395/1992Sb.:

  • lilie zlatohlávek (Lilium martagon)
  • měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva)
  • medovník velkokvětý (Melittis mellissophyllum)
  • hřib královský (Boletus regius)
  • čáp černý (Ciconia nigra) - dle vyhlášky silně ohrožený druh
  • žluva hajní (Oriolus oriolus) - dle vyhlášky silně ohrožený druh
  • otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) - dle vyhlášky ohrožený druh

Tito zástupci flóry a fauny jsou pravidelně registrováni v lokalitách protínajících se s koridorem R49 nebo v jeho blízkosti ( do 500 m od osy vymezené plochy pro dopravu), takže pokud bude R49 skutečně v tomto koridoru schválena bude muset podstoupit složitému správnímu řízení o povolení výjimky ze zákona č. 114/1992 Sb. k zásahu do jejich biotopů s nejistým výsledkem, jak dokládají mediálně známé případy jako je dálnice D8 přes CHKO České středohoří u Ústí nad Labem, dálnice D11 přes NPR Libický luh u Libic nad Cidlinou apod.

Absence detailního přírodovědeckého průzkumu minimálně během jednoho roku v jarním a podzimním období (lépe i v zimním z důvodu zjištění migračních cest zvěře) je dost podstatným nedostatkem posudku vlivu na ŽP (SEA), tj. nejsou k dispozici fakta! Jednoznačné porušení zákonů České republiky!!!

Připomínka číslo 4:

Citace SEA str. 45:
…K narušení faktorů pohody může dojít v časově omezeném období výstavby. Obyvatelé obytných domů v přilehlé oblasti mohou být krátkodobě ovlivněni zvýšeným hlukem a zvýšeným množstvím emisí v důsledku dopravy materiálu na stavbu a provozu stavebních mechanismů. Tyto vlivy budou eliminovány realizací navržených opatření…

Nic neříkají formulace bagatelizující po několik let trvající situaci, kdy při výstavbě v členitém podhorském terénu (nestabilní podloží, výstavba mostů, přesuny mnoha tisíc tun zeminy) dojde v souvislosti s její komplikovaností k totálnímu znehodnocení života v okolí stavby R49.

Je proto nutné znova posoudit a vyhodnotit, včetně jiných variant (obchvatů Vizovic) !!!

Připomínka číslo 5:

Citace SEA str. 44:
…Sociální a ekonomické důsledky stavby
Pozitivním přínosem stavby je skutečnost, že poskytne pracovní příležitosti při výstavbě a možnost uplatnění místním stavebním firmám. Ve fázi provozu pak přispěje k posílení potenciálu ekonomického rozvoje daného regionu

Citace SEA str. 76:
…V daném případě povede vybudování rychlostní komunikace R49 k podstatnému zlepšení a zrychlení komunikačního spojení významných center Zlínského kraje s potenciálními pozitivními dopady na ekonomický rozvoj regionu a ke zvýšení bezpečnosti dopravy. Tyto předpokládané pozitivní vlivy je možné průběžně monitorovat dostupnými statistickými ukazateli ekonomického vývoje, intenzit přepravy a dopravní nehodovosti…

Leitmotiv dopravní politiky v ČR – akademický výzkum i vládní analýzy už bezmála deset let upozorňují na to, že tato tvrzení nemají opodstatnění, nejsou exaktně odborně podložená, neboť nelze dílčí výsledky paušalizovat na VŠECHNY velkokapacitní komunikace všude. Podobně empirické studie z Velké Británie neprokazují žádný nebo pouze velmi malý přínos nové silniční infrastruktury pro růst zaměstnanosti či ekonomického výkonu. (viz: Kurfürst, P. (ed.): Jak dálnice (ne)prospívají regionálnímu rozvoji (vydal: Program energetických úspor a Český a Slovenský dopravní klub, Praha - Brno 1999)/]: Meienberg, F., et Schickhofer, M.: Missing greenlinks. Examination of the Commission’s guidelines for a decision about Trans European Networks and propsal for an ecological restructuring, Greenpeace, Wien–Zürich, 1995 /] Hey, C., Pfeiffer, T., et Topan, A.: The economic impact of motorways in the peripherial regions of the EU. A literature survey for the Royal Society for the Protection of Birds and BirdLife International, EURES – Institute for Regional Studies in Europe, Freiburg 1996 / McKinnon, A.: The contribution of road construction to economic development, in: Roads and economy, European Federation for Transport and Environment – Centre for Energy Conservation and Environmental Technology, Brussels–Delft 1996).

V oblasti cestovního ruchu do budoucna k jednoznačnému posílení ekonomického potenciálu v tomto zájmovém území určitě nedojde!
Je nutné znova posoudit a vyhodnotit !!!

Připomínka číslo 6:

Citace SEA str. 48:
Navrhovaná stavba rychlostní komunikace bude mít pozitivní vliv na snížení stávající celkové emise hluku i z důvodu zvýšení plynulosti dopravy, zlepšení kvality povrchu vozovky a především trasování komunikace mimo obytnou zástavbu.

Zde se autor pravděpodobně zapomněl podívat do dokumentace! Trasování je vedeno obytnou zástavbou na vícero místech!!! Je nutné znovu posoudit a vyhodnotit !!!

Připomínka číslo 7:

Citace SEA str. 93 a 94:
…Realizací R49 se sice nesníží celkové dopravní zatížení zájmového území, avšak dojde k jeho prostorové redistribuci a ke zvýšení plynulosti dopravy. To je z hlediska primárních emisí významné, neboť spotřeba pohonných hmot a účinnost katalyzátorů automobilů je ovlivněna plynulostí jízdy a zahřátím motoru. Lze tedy předpokládat, že realizací R49 dojde vůči výchozímu stavu ke snížení maximálních hodnot imisní zátěže z dopravy v blízkosti stávajících komunikací a k určitému snížení celkové imisní dopravní zátěže zájmového území. Jak je však dále stručně zdůvodněno v charakterizaci rizika u jednotlivých škodlivin, imisní vliv z dopravy po stávající I/49 i budoucí R49 není z hlediska zdravotních rizik příliš významný a změny předpokládané realizací R49 budou stěží postřehnutelné…

Zde se autor opět dopouští hrubých omylů!!! Není možné v případě R49 mluvit o prostorové redistribuci dopravy v zájmovém území. K navýšení dopravy ( s velkým podílem tranzitní kamionové přepravy) dojde v jednotkách řádů tím, že se na páteřní R49 s největší pravděpodobností přesměrují tranzitující kamiony z jiných hraničních přechodů (Horní Bečva – Makov, Starý Hrozenkov- Drietoma). K redistribuci dopravy dojde na úrovni krajů s negativním dopadem na zájmové území, kde se zvýší rizika spojená s imisním vlivem dopravy. Dále autor nezná a ani nezkoumá inverzní situaci ve Vizovicích v zimních měsících. Je nutné, aby autor jednoznačně doložil fakt, že při předpokládaném množství vozidel projíždějících po navrhnutém mostě nad ulicí Lázeňskou tuto situaci v dlouhodobém horizontu nezhorší! Je nutné znovu posoudit a vyhodnotit !!!

Připomínka číslo 8:

Citace metodického výkladu k postupu příslušných úřadů při aplikaci ustanovení § 10i a ustanovení souvisejících zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb. (dále jen „zákon“), při posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí:
Také u územně plánovací dokumentace je však třeba v rámci posuzování porovnat soulad zde uvedených cílů a záměrů s jinými, celostátními či ke stejnému území se vztahujícími koncepcemi, zejména ovlivňujícími životní prostředí nebo uplatňujícími do řešeného území určité konkrétní územní nároky, regulativy nebo omezení…

Z výše uvedeného lze jednoznačně vyvodit, že už při vytváření územně plánovací dokumentace příslušnými úřady pro zájmové území Zádveřice – Raková, Vizovice, Lhotsko, nebylo postupováno v souladu s tímto metodickým pokynem!!!

Závěrem:

Domnívám se, že při posuzování došlo k metodologických chybám, k absenci hodnocení některých vlivů (např. fragmentaci apod.) a dokonce k použití podezřelých nebo nedostatečných podkladů (např. biologický průzkum). Zpracovatel (autor) koncepce bagatelizoval mnohé vlivy na životní prostředí a nepracoval s pečlivostí nutnou při zpracování, tak důležitého dokumentu pro obyvatele dotčeného území ( jako příklad uvádíme mnoho chyb v textu např. na stránkách 21, 28, 39 a dalších nebo opakující se neopodstatněné a nepodložená tvrzení, příp. používání obecných frází, které lze vysledovat i v jiných studiích SEA na koncepce územních plánů).

Dále se domnívám, že problémem může být také vysoká cena výstavby tohoto koridoru (tj. jeho ekonomická neefektivnost zjištěná podle programu HMD4, kterou vyžaduje Evropská investiční banka, pokud by měla spolufinancovat některé velkokapacitní silnice dálničního typu, v ČR např. dálnici D8) a značné časové zpoždění jeho přípravy, neboť lze očekávat velký odpor občanů, některých místních obcí a sdružení, protože zpracovatel ( i přes včas podané připomínky a námitky občanů a sdružení) z neznámých důvodů neřešil vliv dalších variant vedení R49 na zájmové území (např. obchvaty Vizovic, tunel pod Janovou horou) a objektivně je neposoudil ve vztahu k současné variantě koridoru R49 ve smyslu vlivu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb.. Není k dispozici ekonomická studie ani aktuální studie využitelnosti silnice R49.

Pokud nebudou řádně vypořádány výše uvedené připomínky, jsem připraven obrátit se na Ministerstvo životního prostředí a také na veřejného ochránce práv, který již v minulosti dle našich informací, dal občanům v obdobných situacích, kdy veřejná moc nedostatečně hledá optimální řešení trasování dálnic a rychlostních silnic, zcela za pravdu (např. vedení R52 či R43 v Jihomoravském kraji). Neposouzení více variant vedení R49 v rámci Územně plánovací dokumentace Velkého územního celku Zlínského kraje je, dle mého názoru, zásadním odborným pochybením celé studie SEA a dopracovat koncepci změny územních plánů obcí Zádveřice – Raková, Vizovice, Lhotsko a znovu je nechat připomínkovat veřejností.

V této souvislosti také připomínám, že studie SEA se nijak zvlášť odborně a argumentačně nevyrovnala se souhlasným stanoviskem MŽP k posouzení vlivů dopravních sítí ČR do roku 2010 ze dne 24. 6. 1999, vydané pod č.j.: M/11862/1137/700/1412/OPVŽ/99, které dospělo k závěru, že pro přírodu a životní prostředí je nezbytné vyloučit výstavbu a územní ochranu trasy rychlostní silnice R49 Otrokovice - Střelná - hranice Slovenska. Na místo toho toto stanovisko preferuje modernizace stávající silnice I/49 s obchvaty sídel, v našem případě Vizovic a Lhotska.

Karel Vondráček
Lázeňská 155e
763 12 Vizovice
E-mail: kvondracek@grane.cz