R49

Unie pro řeku Moravu, občanské sdružení založené dle zákona
č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění
IČO: 60552417, http://www.uprm.cz/
Adresa pro doručování: Miroslav Mach, Obchodní 1324, 765 02 Otrokovice
E-mail: machmiroslav@volny.cz

Ministerstvo životního prostředí
odbor EIA/IPPC
Vršovická 65
100 10 Praha 10

Ve Zlíně, dne 16. 1. 2008

Stanovisko k zjišťovacímu řízení záměru „Rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 Fryšták – Lípa, 1. etapa“

K variantám
Záměr spadá do kategorie I, přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Dle § 6 odst. 4 stejného zákona, u záměrů z přílohy č. 1 musí oznamovatel „vždy uvést nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí“. Domníváme se, že oznamovatel neprovedl nástin studovaných hlavních variant, resp. že jím nastíněné „varianty“ nejsou „hlavní“, ani „studované“ a nejsou ani uvedeny „stěžejní důvody“ dokládající volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí. Nepřesvědčivost zpracování variant považujeme za naprosto zásadní nedostatek a k výtce podáváme následující odůvodnění:

  • Za hlavní variantu odlišnou od současného záměru je podle textu oznámení na str 5 a 102-104 označován záměr, který prošel procesem EIA v roce 2001. Avšak v oznámení není tento záměr z roku 2001 rovnocenně popisován, exaktně hodnocen, graficky zobrazován, ani dostatečně srovnáván s novým řešením, dokonce ani v kapitole „Stručný přehled posuzovaných variant“. V žádné ze sedmi příloh (Vliv na krajinný ráz, Vliv stavby na kvalitu a množství vod, Botanický průzkum, Zoologický průzkum, Hodnocení zdravotních rizik, Rozptylová studie, Akustická studie) se "variantní řešení" vůbec nezmiňuje. V oznámení je současná varianta srovnávána s variantou nulovou a pouze v závěru oznámení na stranách 102-104 se investor rétoricky v obecných větách vrací k řešení z roku 2001 a vůbec poprvé uvádí, že v roce 2001 byly vlastně nenulové varianty dvě (takže dnes máme "hlavní varianty" dokonce tři). Je z toho zřejmé, že oznamovatel se začal zabývat "srovnáním variant" až po vyhotovení všech příloh oznámení, tedy v době, kdy už ani nebylo možné porovnávat dvě (či tři) rovnocenně zpracovaná řešení.
  • Původní dokumentace, ani původní oznámení z roku 2001 není součástí oznámení z prosince 2007 a není ani v žádné jeho příloze. Účastníci zjišťovacího řízení proto nemohli uplatnit své právo na vyjádření ke všem variantám.
  • Na str. 11 je nepravdivě sděleno, že: „V oznámení je i nadále posuzována jedna varianta záměru, která je porovnávána s nulovou variantou“. Výrok je nepravdivý, jelikož původní dokumentace z roku 2001 byla variantní, byť tyto varianty se odlišovaly jen nepříliš výrazně (v severní a střední části 1. úseku silnice II/490 a posunutím křižovatky na R49).
  • I pokud bychom připustili, že předmětné oznámení je "jaksi" variantní, pak při bližším zkoumání těchto variant zjistíme, že nepřinášejí mnoho odlišností, týkají se totiž jen drobných odchylek (zakřivení stopy silnice II/490 a posun křižovatky na R49), u kterých nelze předpokládat zásadně rozdílný vliv na životní prostředí. Investor doprostřed mezi variantu silnice II/490 jdoucí přes PHO Fryštácké přehrady a variantu jdoucí mimo PHO, vložil v roce 2007 variantu "kompromisní", která je výslednicí výhod obou starších řešení. Protože "variantně" je řešena jenom menší část stavby (severní a střední část 1. úseku silnice II/490), a odlišnosti těchto variant jsou nevýznamné, nelze tyto varianty za "hlavní" ve smyslu § 6 odst. 4 považovat. Oznamovatel sám na str. 11 uvádí, že jde jen o „dílčí změny“ a dále na str. 102, že: „nové řešení rychlostní silnice ... oproti původnímu řešení... je pouze jeho jinou technickou variantou“. V oznámení chybí "stěžejní důvody" kterými by oznamovatel doložil svou volbu varianty vzhledem k vlivu na životní prostředí.
  • Investor s variantami ani nepočítal, jelikož už v době projednávání SEA ke změně územního plánu města Zlína č. 89A a Zlína-Kostelce č. 6B (na podzim 2007), měl hotovou dokumentaci pro územní rozhodnutí, ta nese datum červen 2007.
  • Při veřejné schůzi s občany na téma problematiky R49 ve Zlíně-Kostelci dne 16.8.2008 tvrdil náměstek primátorky města Zlína ing. Šenkýř, že: „Pokud se v současné době máme bavit o variantách, je to návrat do bodu nula, nyní bychom již měli řešit podrobnosti“ (výrok je zkrácen, ale smysl souhlasí). Tento výrok byl v souladu s postoji přítomných zástupců Zlínského kraje i ŘSD, jenž v souladu s ním avizovali, že už od června 2007 mají hotovou DÚR. Co si o takovém jednání máme myslet? Je pozoruhodné, že dnes, kdy investor potřebuje projít procesem EIA, tak náhle "hlavní" varianty předkládá ve snaze formálně naplnit požadavek legislativního předpisu.

Jelikož oznámení postrádá hlavní studované varianty, resp. tyto varianty chybí, nejsou hlavní, ani studované, požadujeme, aby byl v dokumentaci porovnán současný záměr čtyřproudé silnice II/490 s kapacitně redukovanou alternativou dvouproudé silnice II/490, např. v kategorii S 11,5/80 nebo S 11,5/60. Tuto podstatnou kapacitní změnu už je možné označit za hlavní variantu, jelikož u ní lze předpokládat výrazně menší zásah do přírodního prostředí. Alternativní silnici II/490 navrhujeme vést přibližně v trase záměru z roku 2007, ale s těmito změnami:

  • Bez přeložky vodního toku, domníváme se, že vzhledem menší šířce silnice by ušetření vodního toku mělo být proveditelné a to zvláště v navazujícím úseku silnice II/490 (viz. níže) bude mít výrazně pozitivní vliv.
  • S prostorovou redukcí MÚK Fryšták a MÚK Kostelec. Zvláště prvně jmenovaná křižovatka vyžaduje naléhavě zmenšení plochy, jelikož se nachází v přírodním parku Hostýnské vrchy.
  • S menší kapacitou lze oprávněně očekávat menší provoz, méně hluku a emisí, dvoupruhá silnice nebude lákat tranzitní dopravu, ani podněcovat k nadužívání motorových vozidel.

Pro případ, že by dvouproudá alternativní silnice kapacitně nestačila, nechť dokumentace navrhne užití nástrojů a opatření při jejichž aplikaci kapacitně vyhoví. Takovými nástroji a opatřeními mohou být např. záchytná parkoviště s přestupem na MHD a zavedení mýta i pro osobní automobily.

Jelikož předmětem oznámení je pouze část délky silnice II/490, přičemž stavba se má provádět v celém jejím úseku, navrhujeme spojení dokumentace tohoto záměru se záměrem „Silnice II/490: Zlín, propojení I/49 - R49, 2. úsek“. Jde o plynule navazující etapu komunikace, kde by námi navrhovaná menší šířka stavby zachránila půl kilometru potoka před zamýšlenou přeložkou.

Chybějící biologické hodnocení, opomenutí ZCHD živočichů
Dle koncepce SEA ke změně územního plánu města Zlína č. 89A a Zlína-Kostelce č. 6B a také podle stanoviska Krajského úřadu k této koncepci, mělo být k EIA vypracováno biologické hodnocení. Jelikož se tak zatím nestalo, požadujeme, aby biologické hodnocení ve smyslu § 69 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb a § 18 vyhl. č. 359/1992 Sb. bylo součástí dokumentace EIA. Provedený zoologický průzkum započatý v posledních dnech července 2007 (zakázka ze dne 26.7.2007) a trvající do poloviny září 2007, nemůže mít dobrou vypovídací hodnotu. Biologické hodnocení by mělo trvat aspoň po jedno celé vegetační období a pracovat také s literárními zdroji. V této souvislosti odkazujeme na článek z časopisu Ochrana přírody č. 2/2006, kde je na str. 57-59 článek: „Mapování raků v AOPK ČR“. Na základě upřesněných informací, poskytnutých pracovníkem AOPK ČR panem Mgr. Zdeňkem Kučerou, byly dne 18.7.2005 v Lukovském potoku v místě uvažovaného křížení se Silnicí II/490 nalezeni raci říční. Dále doplňujeme zaznamenání výskytu silně ohrožené křepelky polní, jejíž hlas autor tohoto stanoviska slyšel v červnu roku 2007 z polních kultur mezi Malým a "Velkým" Kostelcem.

Migrační průchody a technické pasti
Požadujeme, aby v rámci biologického hodnocení byly navrženy konkrétní migrační průchody a specifikovány jejich parametry (výška, šířka, délka) pro konkrétní druhy zvířat a posouzena bezpečnost jímek, lapačů splavenin, odpadů ORL a podobných zařízení, aby se nestávaly technickými pastmi na volně žijící živočichy. Odstrašujícím případem jsou pasti kolem nedalekého obchvatu Otrokovic (viz příloha), zde byly v roce 2006 zdokumentovány stovky uvězněných žab, aniž by to investora a Městský úřad v Otrokovicích dodnes přinutilo realizovat jakákoliv praktická opatření.

Protihlukové stěny
Na průhledných protihlukových stěnách se zabíjejí ptáci a opatření pro odvrácení jejich úhynu jsou málo účinná. Protože akustická studie počítá s použitím plexiskla, žádáme jeho náhradu za neprůhledný materiál.

Ignorování přírodního parku
Nikde v dokumentaci, ani v přílohách není uvedeno, že většina posuzovaného úseku R49, část silnice II/490 a celá mimoúrovňová křižovatka Fryšták je navržena na území Přírodního parku Hostýnské vrchy. Přírodní parky se zřizují kvůli ochraně krajinného rázu a toto narušení hodnotného území by mělo být kompenzováno výrazněji, než pouze "ozeleněním". Z toho důvodu také navrhujeme zpracování varianty dvoupruhé silnice II/490 a zmenšení MÚK Fryšták na území přírodního parku.

Bagatelizace zdroje pitné vody a jeho znečištění
V příloze "Vliv stavby na kvalitu a množství vod" je na str. 34 uvedeno, že: „zájmové území je v současné době vodohospodářsky málo významné“, to je sice sdělení částečně pravdivé, ale irelevantní a v daném kontextu zavádějící, neboť hledisko "současné doby" zde není na místě. Je třeba respektovat úřední skutečnost, že Fryštácká přehrada je zdrojem pitné vody, byť tento zdroj momentálně není využíván. I z dalšího textu na str. 37 je patrné, že zpracovatel považuje Fryštáckou přehradu pouze za bývalý zdroj, jehož pásmo hygienické ochrany je jakýmsi anachronizmem. Požadujeme, aby dokumentace vyčíslila množství a druhy škodlivin emitovaných vlivem provozu komunikace do Fryštácké přehrady (pravděpodobně ropné látky, těžké kovy a soli) a zhodnotila výstavbu a provozování navrhovaných komunikací na kvalitu pitné vody ve Fryštácké přehradě. Dokumentace by měla odpovědět na otázku, zda je možná dlouhodobá koexistence navrhovaného záměru a využívání Fryštácké přehrady jako zdroje pitné vody.

Degradace studní
V příloze "Vliv stavby na kvalitu a množství vod" se na str. 38 vyslovuje předpoklad, že domovní studny obyvatelům Malého Kostelce slouží pouze jako zdroj užitkové vody, jelikož je obec napojena na veřejný vodovod. To je předpoklad mylný, jelikož napojení obce na veřejný vodovod neznamená automaticky, rezignaci všech obyvatel na odběr pitné vody ze studní a ani to, že jejich studny už není nutné považovat za zdroj pitné vody. Dle textu přílohy "Vliv stavby na kvalitu a množství vod" str. 38 jsou „domovní studny v oblasti Malého Kostelce navrhovanou stavbou zásadně ohroženy“. Požadujeme, aby dokumentace vyhodnotila vliv záměru na množství a kvality vody v domovních studních Malého Kostelce a aby byla navržena opatření k eliminaci a kompenzaci nepříznivých vlivů.

Otázka sedimentační nádrže
Oznámení počítá s vybudováním retenční (sedimentační) nádrže, ačkoliv zpracovatel speciální přílohy "Vliv stavby na kvalitu a množství vod" tento stavební objekt ani neuvedl.Podle textu oznámení str. 28 má být dosaženo splnění norem pro koncentraci NEL ve znečištěné vodě smícháním této znečištěné vody se srážkovou vodou v retenční nádrži a až poté jejím vypuštěním do vodoteče napájející Fryštáckou přehradu, která je záložním zdrojem pitné vody. Nejsme přesvědčeni o vhodnosti tohoto řešení. Neboť smícháním znečištěné a čisté vody v témže povodí, se objem škodlivin v potoce, ani v přehradě nijak nezmění. Žádáme aby v dokumentaci byla retenční nádrž graficky zakreslena a aby byl vyhodnocen vliv vypouštění škodlivin na kvalitu vody ve Fryštácké přehradě, z hlediska její použitelnosti pro pitné účely.

Ropný zlom versus předpoklad, že doprava bude stoupat
Automobilová doprava jejímž potřebám má záměr sloužit, je zcela závislá na ropě. Ropa je neobnovitelným zdrojem a její zásoby byly už z velké části spotřebovány. Je pouze otázkou času, kdy cena pohonných hmot dosáhne hranice, která povede k citelné redukci a postupnému ústupu automobilové dopravy. Z odhadů předpokládaných intenzit do roku 2040 (str. 24 a 25) je zřejmé, že oznamovatel nebral hledisko ceny (dostupnosti) pohonných hmot vůbec v úvahu. Žádáme, aby zpracovatel dokumentace aspoň zhruba predikoval cenu pohonných hmot (cenu ropy) v časové ose a její vliv na intenzitu automobilové dopravy. Pokud se zpracovatel neztotožňuje s východiskem závislosti dopravních intenzit na konečném a stále více drahém zdroji, nechť v dokumentaci vysvětlí kterými zdroji či technologiemi bude energie z ropy ve výhledovém období nahrazena, eventuálně proč ropa nahrazována být nemusí a uvede odkaz na odbornou literaturu ze které čerpá. Upozorňujeme na zásadní rozpor, že časový horizont roku 2040, kdy oznamovatel předpovídá maximální intenzitu dopravy na navrhovaných komunikacích (viz. str. 6), je podle známých prognóz daleko za hranicí, kdy bude možné využívat energii z ropy pro "běžnou" dopravu. K tomuto tématu dáváme do přílohy publikaci Trastu pro ekonomiku a společnost „Ropný zlom“, kde je objasněn vztah mezi produkcí ropy a celkovým objemem těžitelných zásob.

Chybějící rozhodnutí
Na str. 18 v kapitole "Výčet navazujících rozhodnutí dle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat" není uvedeno, že záměr bude potřebovat ještě minimálně povolení k zásahu do krajinného rázu, stavební povolení vodoprávního úřadu, souhlas k odnětí půdy ze ZPF, rozhodnutí o odnětí z PUPFL a zřejmě i další povolení.

S pozdravem Miroslav Mach
Člen Rady mluvčích Unie pro řeku Moravu

Přílohy: