R49, aneb jak se dělá dálnice
Nasloucháte-li moudrým hlasům našich politiků, jistě víte, kterak je život lidský ve Zlínském kraji fatálně znehodnocen, ano, chybí nám tu dálnice. Nezoufejte ale, prokletí osudu nebude věčné. Nejdelší dálniční komunikace v celém kraji bude "Valašská" a povede - kudy jinudy - přímo přes Vizovice!
Šedesátikilometrová dálnice, táhnoucí se z Kroměřížska přes Vizovické vrchy na Slovensko, je v našem regionu plánována již od první poloviny devadesátých let minulého století. Nejprve mělo jít o pokračování trasy D1, ale roku 1996 byl záměr přejmenován na čtyřproudou rychlostní silnici R49. V dalším textu si posvítíme na její největší a nejspornější úsek Fryšták - státní hranice.
Všechny varianty s tunelem
V roce 1997 byla vypracována „Dopravně urbanistická studie Rychlostní komunikace R49 Hulín - Bratřejov - hranice okr. Zlín“, která porovnávala tři různé varianty vedení trasy a několik jejich subvariant. Všechny tři varianty byly pod zástavbou Vizovic vedeny dlouhým tunelem. Uvedená studie byla následně v roce 1998 podrobena „téměř celému“ procesu posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (tzv. SEA) a tato dokumentace pak byla v letech 2002 a 2004 podkladem pro změnu Územního plánu velkého územního celku Zlínské aglomerace. Příslušná textová část změny tohoto plánu opět zmiňuje pod zástavbou Vizovic tunel.
MŽP s R49 nesouhlasí, nebudeme se s ním bavit
První zvláštní okolnost nastala mezi léty 1998 - 2000, při řízení SEA. Jak už bylo uvedeno, pro účely řízení byla standardně vypracována dokumentace, která posuzovala tři různé varianty trasy. Dalším zákonným krokem mělo být vydání stanoviska posuzujícího úřadu, MŽP, k této dokumentaci. Jenže MŽP neobdrželo od MMR potřebné podklady k rozhodnutí, a tak stanovisko ke koncepci R49 v řízení SEA nikdy nebylo vydáno. Proč MŽP neobdrželo podklady? Ukázalo se totiž, že stanovisko MŽP k R49 bude záporné. V koncepčním posouzení „Návrhu koncepce rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010“ z 24. 6. 1999 totiž MŽP k záměru R49 konstatovalo: „Vylučuje se výstavba a územní ochrana trasy R49, preferuje se modernizace stávající silnice I/49 s obchvaty sídel“.
Dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí je vyloučeno, aby záměr bez posouzení koncepce SEA byl dále legálně prosazován. Krajskému úřadu však stála vůle politiků nad zákonem, a proto byl koridor R49 do Územního plánu vyššího územního celku začleněn. Tunel naštěstí v textové části zůstal.
Vstup do EU
Se vstupem ČR do EU došlo v projektu zmíněné komunikace k radikálnímu obratu. Začlenění ČR do EU neznamenalo jen možnost získat prostředky na realizaci této „horské dálnice“, ale i požadavek evropských směrnic na ekonomickou návratnost. Dne 21.7.1999 bylo usnesením (rozhodnutím) vlády č. 741/1999 Sb. smeteno zamítavé stanovisko MŽP a bylo znovu rozhodnuto o realizaci komunikace jako velkokapacitní R49. Nastal ovšem problém, protože po stávající I/49 jezdí relativně málo aut (hlavně od Vizovic dál na východ) a přechod Vizovických vrchů je stavebně a tím ekonomicky velmi náročný. Proto začali projektanti - v součinnosti s regionálními politiky - do projektu zasahovat a dodatečně jej nákladově „zeštíhlovat“. Zmizení některých tunelů (např. vizovický) a zkrácení dalších a hlavně ukončení plného čtyřproudého profilu ve Fryštáku, jsou toho důkazem.
V současné době je snaha projektantů, regionálních politiků a budoucích realizátorů stavby urychlit rozhodovací proces, aby se dosáhlo na slibované dotace z EU. Zároveň je tu zřetelná snaha co nejdříve začít s výstavbou bezproblémových úseků, aby v budoucnosti celou věc ovlivnil tlak již proinvestovaných prostředků - tzv. „salámová metoda“. Takový přístup je notoricky známý a MŽP jej ve svém výše zmíněném Stanovisku jednoznačně odmítlo: „…S ohledem na vztah posuzování vlivů staveb na životní prostředí (EIA) a posuzování koncepcí (SEA) není možné přednostně budovat (a posuzovat podle části druhé zákona č. 244/1992 Sb. - EIA) bezproblémové krátké úseky liniových staveb, často na sebe nenavazující, aniž by byl řešen celý dálkový tah s kritickými místy z hlediska buď ochrany přírody a krajiny, nebo připomínek obyvatel.“
Někteří regionální politici již v minulosti uváděli v tisku, že R49 je už součástí sítě evropských dálnic TEN. Není to pravda. Pro zařazení do této sítě byl teprve v létě 2006 vypracován dokument „Studie proveditelnosti a účelnosti rychlostní silnice R49/R6 Hulín - Púchov“. Tento dokument ovšem odmítlo ŘSD i příslušný odbor KÚ poskytnout (veškeré dokumenty související s R49 získává OS velmi obtížně)!
A co komise Rady Zlínského kraje zřízená hejtmanem Lukášem?
Na poslední schůzce pracovní komise Rady Zlínského kraje představil Ing. Strnad (poradenská firma MottMcdonald Praha a spoluautor studie proveditelnosti a účelnosti R49 z roku 2004) svůj elaborát, ve kterém znova posuzoval téměř všechny v minulosti existující varianty v úseku Slušovice - Pozděchov dle následujících hledisek:
- funkčnost
- ekologický dopad
- soulad s uzemními plány
- technická realizovatelnost
- ekonomická návratnost
Komise se dohodla, že tento elaborát bude od 7. prosince 2006 k dispozici nejenom členům komise, ale i zastupitelům dotčených obcí. Do této chvíle se tak nestalo!
Je drobným paradoxem, že v souvislosti s realizací R49 se Pozděchov vzdá dobrovolně strategického zdroje pitné vody (a stane se tak úplně závislým na vzdáleném vodovodním řadu), Bratřejov a Lhotsko nedobrovolně přijde o lokální zdroje pitné vody, aby možná v budoucnu v těsné blízkosti Bratřejova, Lhotska a Vizovic vznikla chráněna plocha (asi 91 ha) pro přehradu, která by sloužila pro zadržování povrchové vody, zdůvodňovaná velkým nedostatkem pitné vody v budoucích desetiletích (Plán hlavních povodí ČR)!
Začal proces posuzování vlivu na životní prostředí, tzv. EIA
Krajský úřad Zlínského kraje na své úřední desce zveřejnil dne 8. 12. 2006 oznámení o zahájení zjišťovacího řízení na předmětnou stavbu „Silnice R49 v úsecích Fryšták - Lípa, Lípa - Pozděchov, Pozděchov - Horní Lideč, Horní Lideč - hranice ČR/SK“ dle § 7 zákona č. 100/2001 Sb. tzv. EIA.
V zákonné lhůtě do 20 dní od zveřejnění oznámení o zahájení zjišťovacího řízení poslalo na Ministerstvo životního prostředí svá vyjádření přes 1000 občanů, několik sdružení a obcí (vedení města Vizovice své vyjádření neposlalo). Toto svědčí o zájmu, který této kauze veřejnost věnuje.
Výsledkem procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) bude shrnutí a hodnocení vlivů záměru na životní prostředí, které poslouží jako odborný podklad pro správní orgány, vydávající nezbytná povolující rozhodnutí potřebná k realizaci příslušného záměru.
OS Vizovické vrchy jednoznačně odmítá výstavbu dočasného torza velkokapacitní tranzitní trasy R49, která by svedla do této oblasti násobně větší objem dopravy a došlo by tak k nenávratnému poškození krajiny, životního prostředí a jakosti života všech obyvatel dotčeného území. OSVV si na druhé straně uvědomuje, že stávající stav I/49 a hlavně obslužnost mikroregionu Hornolidečsko a dalších v blízkosti hranic s SK je nedostatečná, a preferuje tedy rychlejší a levnější modernizaci I/49 (výstavbu obchvatů, tunelů, využití některých stávajících úseků) vedoucí k lepší obslužnosti uvedených částí našeho kraje a přitom zachování přírodního bohatství Vizovických vrchů a okolí, které nám může kdekdo závidět.
OS Vizovické vrchy
Karel Vondráček & Miroslav Mach
Další článek > < Zpět na předchozí článek