Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu, Cejl 48/50, 602 00 Brno
tel./fax 545 210 393, dz.brno@ecn.cz, www.detizeme.cz, IČ 67010041

Ministerstvo životního prostředí
odbor EIA/IPPC
Vršovická 65
100 10 Praha 10
posta@env.cz

E-mail s úředně ověřeným elektronickým podpisem

Dne 28. 12. 2006

Věc: Vyjádření k oznámení podle § 6 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb. k výstavbě záměru „Rychlostní silnice R49, stavba 4902.2. Fryšták – Lípa (2. etapa)“ ve zjišťovacím řízení

Krajský úřad Zlínského kraje na své úřední desce zveřejnil dne 8. 12. 2006 oznámení o zahájení zjišťovacího řízení pro stavbu „Rychlostní silnice R49, stavba 4902.2. Fryšták – Lípa (2. etapa)“ dle § 7 zákona č. 100/2001 Sb. Občanské sdružení Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu (dále jen Děti Země) posílají tímto MŽP v zákonné lhůtě do 20 dní od zveřejnění oznámení o zahájení zjišťovacího řízení níže uvedené vyjádření dle § 6 odst. 4 cit. zákona k této stavbě.

Oznámení zpracoval v září 2006 Ing. Libor Ládyš z firmy EKOLA group, s. r. o. Praha, jehož odborné osvědčení č. 48068/ENV/06 platí do 31. 12. 2011 a který se specializuje na dobývání nerostů, dopravní zařízení, energetiku, průmysl stavebních hmot, lehký průmysl, odpadové hospodářství, dřevařský a papírenský průmysl apod. Další informace o jeho odborné činnosti dle zákona č. 100/2001 Sb. jsou na této internetové stránce:
http://eia.cenia.cz/eia/Person1.php?params=YToxOntzOjI6ImlkIjtzOjEyOiI0ODA2OC9FTlYvMDYiO30%3D

Předložené oznámení obsahuje rychlostní silnici R49, stavbu 4902.2 v úseku Fryšták – Lípa (ve 2. etapě) v kategorii R25,5/120 a délky 13,5 km. Vzhledem k současným nízkým intenzitám dopravy se předpokládá nejprve výstavba v polovičním profilu (i v případě úseku 4903, 4904 a 4905) a až po roce 2035 v plném čtyřpruhovém profilu.

1. Úvod

Je jistě dobré připomenout, že § 7 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb. uvádí (cit.): „Cílem zjišťovacího řízení je upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (dále jen „dokumentace“), a to se zřetelem na a) povahu konkrétního záměru nebi druhu záměru, b) faktory životního prostředí uvedené v § 2, které mohou být provedením záměru ovlivněny, c) současný stav poznatků a metody posuzování.“

Kromě toho § 7 odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb. uvádí (cit.): „V závěru podle odstavce 3 může příslušný úřad navrhnout zpracování variant řešení záměru, které se zpravidla liší umístěním, kapacitou, použitou technologií či okamžikem provedení, jestliže je jejich provedení prokazatelně účelné a z technických hledisek možné. Navrhovat zpracování variant řešení záměru odlišně od schválené územně plánovací dokumentace lze jen výjimečně a na základě zdůvodnění.“

Dle § 1 odst. 3 cit. zákona je účelem posuzování vlivů na životní prostředí „získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti. Tento podklad je jedním z podkladů v řízeních podle zvláštních právních předpisů“.

V § 2 cit. zákona se uvádí (cit.): „Posuzují se vlivy na obyvatelstvo a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti.“

V § 5 odst. 2 cit. zákona se uvádí (cit.): „Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí se vychází ze stavu životního prostředí v dotčeném území v době oznámení záměru...“

Je tedy mj. zřejmé, že ke zhodnocení vlivů záměru na životní prostředí je jednak nutné zjistit výchozí stav a jednak posoudit různé vlivy na přírodu, krajinu a složky životního prostředí a zdraví obyvatel, aby bylo dosaženo účelu zákona, tj. získat objektivní odborný podklad pro další navazující proces rozhodování, resp. (správní) řízení.

V § 23 odst. 12 zákona č. 100/2001 Sb. se uvádí (cit.): „Na řízení podle tohoto zákona se nevztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak.“

V § 177 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád) se uvádí (cit.): „Základní zásady činnosti správních orgánů uvedené v § 2 až 8 se použijí při výkonu veřejné správy i v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se správní řád nepoužije, ale sám úpravu odpovídající těmto zásadám neobsahuje.“ Citovaná ustanovení se mj. tykají těchto činností správních orgánů, které lze samozřejmě vztáhnout i na proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí:

• § 2 odst. 1 správního řádu: „správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy“
• § 2 odst. 4 správního řádu: „správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem“
• § 3 správního řádu: „správní orgán postupuje tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti“

Z výše uvedeného je mj. zřejmé, že MŽP jako správní orgán by mělo v každém kroku procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (dále také jen proces EIA) postupovat v souladu se zákony, mělo by chránit veřejné zájmy (ochrana životního prostředí, přírody a krajiny a zdraví občanů je jistě veřejným zájmem) a mělo by zjišťovat skutečný stav věci (jak také předpokládá § 5 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb.).

Sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 124/2004 Sb. m. s. vstoupila v České republice v platnost dne 4. 10. 2004 „Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí“ (dále jen Aarhuská úmluva). Od té doby je tak součástí českého právního řádu.

Podle Aarhuské úmluvy mají smluvní strany povinnost zajistit, aby osoby z řad dotčené veřejnosti mohly dosáhnout toho, že soud nebo jiný nezávislý a nestranný orgán zřízený zákonem přezkoumá po stránce hmotné i procesní zákonnost jakýchkoliv rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti podle čl. 6 této úmluvy, a to v „plné jurisdikci“ tedy také o stránce hmotné i procesní. Článek 6 Aarhuské úmluvy obsahuje závazky stran této úmluvy, týkající se zajištění „účasti veřejnosti na rozhodování o specifických činnostech“, a to ve vztahu k činnostem, uvedeným v příloze I této úmluvy. Tyto závazky jsou v právním řádu naplněny mimo jiné prostřednictvím procesu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí postupem podle zákona č. 100/2001 Sb. (tzv. proces EIA).

Z výše uvedeného je mj. zřejmé, že i stanoviska MŽP vydávaná dle zákona č. 100/2001 Sb., ačkoliv nejsou správními rozhodnutími, ale jen „pouhými“ akty výkonu státní správy, podléhají soudnímu přezkumu, pokud kterýkoliv účastník bude přesvědčen, že bylo vydáno v rozporu se zákonem.

2. Základní požadavky Dětí Země pro zpracovatele dokumentace (včetně příp. otázek)

Oznámení na str. 7 mj. uvádí: „Cílem investora je výstavba rychlostní silnice R49, jejíž vedení v úseku Hulín – Fryšták – státní hranice ČR/SR bylo vymezeno usnesením vlády č. 741 ze dne 21. července 1999... R49... má přispět ke zlepšení napojení Zlínské aglomerace na vyšší komunikační síť České republiky a v definitivní podobě i k lepšímu dopravnímu spojení se Slovenskou republikou... Termín zahájení výstavby se předpokládá v dubnu roku 2009, dokončení je naplánováno v září 2011.“

Požadavek Dětí Země č. 1: Zpracovatel dokumentace by se měl v dokumentaci vyjádřit k obsahu stanoviska MŽP o hodnocení vlivů koncepce návrhu rozvoje dopravních sítí ČR do roku 2010 na životní prostředí ze dne 24. 6. 1999, které uvádí, že výstavba nové silnice R49 z Otrokovic na Slovensko není vhodná, a proto se doporučuje jen modernizace stávající silnice I/49 s obchvaty.

Požadavek Dětí Země č. 2: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci podrobněji vyjasnit, zda pro lepší napojení Zlínské aglomerace na síť silnic dálničního typu ČR a Slovenska z dopravního a ekologické hlediska je opravdu nezbytné stavět novou R49 v úseku R4903 až R4905 či by stačilo ji ukončit v MÚK Lípa a u zbývají části silnice I/49 provést její rekonstrukci či modernizaci výstavbou jen potřebných obchvatů či přeložek třeba v parametrech S11,5/80, což by bylo jistě finančně efektivnější a časově rychlejší, než nová výstavba R49.

Požadavek Dětí Země č. 3: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci prověřit, zda termín zahájení výstavby úseku R4902.2 v dubnu 2009 není ze strany ŘSD ČR nereálný, když přinejmenším nejméně rok (spíše ale déle) může probíhat proces EIA a pak budou následovat správní řízení, včetně územního a stavebního řízení.

Oznámení na str. 10 mj. uvádí: „Rozšíření úseků staveb 4902.2-4905 na plný rozsah (čtyřpruh) se předpokládá po roce 2035, kdy budou intenzity dopravy adekvátní realizaci čtyřpruhu.“

Požadavek Dětí Země č. 4: Zpracovatel dokumentace by měl v součinnosti s ŘSD ČR do dokumentace uvést a podrobně vysvětlit, jaká velká hodnota dopravních intenzit odůvodní výstavbu čtyřpruhu na R4902.2 po roce 2035. Na str. 24 oznámení je totiž uvedeno, že se pro silnici R4902.2. v roce 2030 očekávají dopravní intenzity kolem 9,5-13,5 tisíc voz. jednotek za den. Přitom dle materiálu „Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury: Příloha č. 2 – Modelování dopravního provozu“ z listopadu 2005 vyplývá, že průměrná hodnota kapacity silnice I. třídy se dvěma jízdními pruhy je 36,0 tisíc voz. jednotek za den (je tedy zřejmé, že by silnice R4902.2 byla v roce 2030 využita jen z 26-38 %, což patrně snižuje potřebu výstavby zbývajících dvou pruhů).

Oznámení na str. 11 mj. uvádí: „Realizací rychlostní silnice R49 se vytvoří protiváha k stávající silnici I/49, přičemž převážná část stávající dopravní dopravy bude v budoucnu převedena na nově vybudovanou rychlostní silnici R49.“

Požadavek Dětí Země č. 5: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci (a v také v níže přiložené tabulce) jasně a přehledně uvést, jaké budou dopravní intenzity v roce 2030 na uvažované silnici R4902.2 a na stávající I/49 a jaké na I/49 v případě nerealizace R4902.2, aby bylo zřejmé, zda je nová výstavby z dopravního hlediska skutečně potřebná.

Oznámení na str. 11 mj. uvádí: „V oznámení je posuzována jedna varianta vedení rychlostní silnice R49, která je porovnávána s nulovou variantou (stav bez realizace záměru). Jednovariantní řešení vychází ze Studie proveditelnosti a účelnosti Rychlostní silnice R49 Hulín – hranice ČR/SR (Střelná) (VIAPOINT, Mott MacDonald, 2004), která stabilizovala trasu rychlostní silnice R49 v posuzované trase. Podkladem pro konečný výběr trasy vedení R49 byla Vyhledávací studie a Dopravně-urbanistická studie R49 (VIAPOINT, 1998). V rámci těchto studií byly porovnány jednotlivé navržené varianty rychlostní silnice, a to z hlediska dopravního, ekonomického i ekologického.“

Požadavek Dětí Země č. 6: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci kromě nulové varianty (tj. silnice I/49) rozhodně posoudit (mimo předložené varianty) ještě nejméně další jednu variantu R49 a ne odkázat na to, že varianty již byly „nějak“ posouzeny (ale ne procesem EIA!) a že „nyní“ se proces EIA bude týkat jen jedné netransparentně vybrané varianty. Zpracovatel dokumentace by tak měl použít již vytipované varianty R4902.2 z předchozích podkladů a do posouzení zahrnout nejméně ještě jednu variantu R4902.2. Jde totiž o nepochopení jednoho z hlavních pilířů procesu EIA (a smyslu zákona č. 100/2001 Sb. vůbec), a to je aktivní účast veřejnosti v této rané fázi rozhodování o záměru na základě transparentního odborného posouzení různých variant.

Tento přístup bez posouzení několika variant záměru není podle Dětí Země také v souladu s čl. 6 bodu 4 Aarhuské úmluvy (od 4. 10. 2004 je součástí našeho právního systému), který uvádí (cit.): „Strany zajistí účast veřejnosti v počátečním stadiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná.“

Dále lze také odkázat na čl. 6 bodu 6e Aarhuské úmluvy, který přímo vyžaduje, aby byl zainteresované veřejnosti umožněn přístup k přezkoumání všech informací relevantních pro dané rozhodování, včetně „popisu hlavních variant navrhované činnosti, které žadatel zkoumal...“ Nelze tedy jen odkázat na nějaké studie, které za zády veřejnosti vybraly z několika variant tu pravou, ale je nutné popis a trasování těchto variant předložit do procesu EIA (aby byly součástí) a posoudit je navzájem.

V této souvislosti lze připomenout § 6 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., který uvádí: „Pokud se jedná o záměr, který podléhá posouzení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, musí oznamovatel vždy uvést nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí.“

Kromě toho může podle § 7 odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb. „příslušný úřad navrhnout zpracování variant řešení záměru, které se zpravidla liší umístěním, kapacitou, použitou technologií či okamžikem provedení, jestliže je jejich provedení prokazatelně účelné a z technických hledisek možné. Navrhovat zpracování variant řešení záměru odlišně od schválené územně plánovací dokumentace lze jen výjimečně a na základě zdůvodnění“.

Oznámení na str. 22 mj. uvádí: „Základním podkladem pro zhodnocení dopravní zátěže byly dopravně-inženýrské podklady zpracované v rámci STPÚ (Viapont, Mott MacDonald, 2004). Zpracovatel oznámení doplnil zhodnocení stávajícího stavu dopravní zátěže na dotčených komunikacích v roce 2006.“ Dále je pak na str. 24 je uvedeno: „Dopravně inženýrské prognózy byly zpracovány pro období od roku 2015 do roku 2030.“

Na str. 24 oznámení je také uvedena tabulka s intenzitami dopravy v úseku R4902.2, z níž vyplývá, že v roce 2030 má být na R4902.2 v úseku MÚK Fryšták – MÚK Štípa 12.872 voz. jednotek/den, v úseku MÚK Štípa – MÚK Slušovice 13.522 voz. jednotek/den a v úseku MÚK Slušovice – MÚK Lípa 9.454 voz. jednotek/den.

Požadavek Dětí Země č. 7: Zpracovatel dokumentace by měl do dokumentace v součinnosti s ŘSD ČR nechat vložit nové výpočty ekonomické efektivnosti výstavby silnice R49 v úseku R4901 až R4905 pro rok 2030 s aktualizovanými údaji pomocí programu HDM-4. V roce 2004 byla vypočítaná ekonomická vnitřní míra efektivnosti (EIRR) 7,8 %, přičemž diskontní sazba byla 7%, takže výstavba silnice R49 je ekonomicky efektivní.

Nicméně je nutné upozornit na to, že při testování citlivosti se zjistilo, že pokud by se stavební náklady na R49 zvýšily o 20 % (např. prodloužením zahájení výstavby), hodnota EIRR by již klesla pod 7 % na 6,4 % a záměr by již nebyl ekonomicky efektivní. Obdobným rizikem jsou také o 10 % nižší očekávané dopravní intenzity, kdy se EIRR sníží na 6,8 %. Bylo by proto nanejvýš žádoucí provést nový výpočet ekonomické efektivnosti celé stavby R49 s novými údaji o stavebních nákladech (předpokládané termíny zahájení stavby se jeví předčasné) a o dopravních intenzitách (zřejmě budou nižší, než byly odhady v roce 2004).

Oznámení na str. 23 mj. uvádí: „Odklonění tranzitní dopravy ze stávající I/49 na novou rychlostní silnici přinese snížení zátěže obcí podél této silnice.“

Požadavek Dětí Země č. 8: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci konkrétně uvést, v jakých obcích dojde ke snížení dopravních intenzit a jak velká tato hodnota bude v těchto obcích po vybudování R4902.2, resp. k jak velkému snížení dojde.

Oznámení na str. 57 mj. uvádí, že v trase R4902.2 bylo orientačním průzkumem nalezeno pět zvláště chráněných druhů živočichů (3 ptáci a 2 obojživelníci).

Požadavek Dětí Země č. 9: Zpracovatel dokumentace by měl jako součást dokumentace provést přírodovědný průzkum a zpracovat biologické hodnocení dle § 67 a násl. zákona č. 114/1992 Sb. pro zkoumané varianty R49, včetně souvisejících staveb. Přírodovědný průzkum by měl probíhat minimálně 2 roky, a to v období jaro, léto a podzim, a měl by zahrnovat i vyhledání migrační tras velkých živočichů i obojživelníků.

Požadavek Dětí Země č. 10: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci provést posouzení, zda jsou varianty R49 v souladu s „Metodickou příručkou k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy“ (AOPAK ČR, 2001).

Požadavek Dětí Země č. 11: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci provést posouzení, zda jsou varianty R49 v souladu s „Metodikou křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů“ (AOPAK ČR, 1995).

Požadavek Dětí Země č. 12: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci provést hodnocení fragmentace krajiny dopravou dle metodické příručky AOPAK ČR z roku 2005.

Oznámení na str. 58 mj. uvádí: „Výstavbou rychlostní silnice dojde především k úsporám času a PHM v důsledku zlepšení výškových a šířkových parametrů komunikace, a dále k úsporám finančních prostředků za likvidace škod a zdravotních následků v důsledku častých dopravních nehod na stávajících technicky nevyhovujících komunikací.“

Požadavek Dětí Země č. 13: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci u všech variant R49 doložit (vůči silnici I/49) velikost úspory času a množství PHM a také očekávané snížení nehodovosti (např. jaká bude v roce 2030 vůči roku 2006), aby z tohoto porovnání bylo zřejmé, že výstavba nové R4902.2 je skutečně smysluplná.

Požadavek Dětí Země č. 14: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci identifikovat místa (oblasti) na R4902.2 a v jejím okolí s nízkými rozptylovými podmínkami podle variant, jejíž automobilový provoz může způsobit místní (lokální) nadlimitní zvýšení koncentrací škodlivých látek a negativně tak ovlivnit zdraví obyvatel.

Oznámení na str. 64 mj. uvádí: „Vzhledem ke značné členitosti území, je trasa rychlostní silnice R49 vedena přes mnohá údolí mosty. Tyto objekty budou mít (při jejich dobrém provedení) pozitivní vliv na zachování prostupnosti krajiny pro zvěř, ale i pro obyvatelstvo.“

Požadavek Dětí Země č. 15: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci přesně popsat a v mapové příloze přesně zakreslit, kde a v čem na trase variant R4902.2 dojde při výstavbě mostů k pozitivnímu vlivu na zachování propustnosti krajiny pro zvěř, ale i pro obyvatelstvo. Současně by měl hodnověrně vyhodnotit prostupnost krajinou při výstavbě R49 a bez její výstavby.

Oznámení na str. 65 mj. uvádí: „Lze předpokládat, že výstavbou rychlostní silnice dojde k ovlivnění krajinného rázu... Významné negativní ovlivnění vizuálních (pohledových) poměrů neočekáváme. Stavba nebude působit jako překážka ve výhledu v krajině...“

Požadavek Dětí Země č. 16: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci provést detailnější vyhodnocení vlivů R4902.2 na krajinný ráz podle některé z respektovaných metodik (od Ing. arch. Ivana Vorla, Ing. Igora Míchala či dle metodiky Romana Bukáčka a Petra Matějky ze Správy CHKO ČR), ačkoliv nejsou oficiálně schválené či MŽP jednoznačně doporučované.

Požadavek Dětí Země č. 17: Zpracovatel dokumentace do dokumentace zpracuje podrobný IG a IHG průzkum na ochranu půdy před vodní (či i větrnou) erozí a na stabilitu svahů, včetně návrhu eliminačních a kompenzačních opatření.

Oznámení na str. 67 mj. uvádí: „... je možné očekávat přeshraniční vlivy spojené s nárůstem dopravní zátěže.“

Požadavek Dětí Země č. 18: Zpracovatel dokumentace by měl souběžně zajistit proces posouzení přeshraničních vlivů celé české silnice R49 a slovenské silnice R6 na životní prostředí ve smyslu HLAVY II zákona č. 100/2001 Sb.

Požadavek Dětí Země č. 19: Zpracovatel dokumentace by měl do dokumentace zahrnout níže předloženou tabulku s vybranými parametry pro porovnání variant R49, včetně nulové.

Požadavek Dětí Země č. 20: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci na základě vybrané důvěryhodné odborné metody a vytipovaných parametrů (viz tabulka níže) provést posouzení (např. multikriteriální analýzou, metodou koeficientů či metodou TUKP) s cílem zjistit, která z variant R4902.2 (či dokonce zda přímo nulová varianta se silnicí I/49) je nejvýhodnější (např. metodu TUKP a koeficientů použila Dopravní fakulta ČVUT v dubnu 2003 v rámci schvalování územního plánu Pardubického kraje k vyhodnocení tří variant silnice R35 podle 17 kritérií).

Hlavní parametry variant silnic a jejích vlivů na přírodu a krajinu, životní prostředí a zdraví obyvatel, které by zpracovatel dokumentace měl do tabulky doplnit a využít k posouzení variant.

Sledovaný parametr	R4902.2 (základní)	R4902.2 (varianta)	I/49 (nulová varianta)
Délka (km)
Počet úseků s návrhovou rychlostí 120 km/h
Celk. délka s návrhovou rychlostí 120 km/h
Počet úseků s návrhovou rychlostí 100 km/h
Celk. délka s návrhovou rychlostí 100 km/h
Počet úseků s návrhovou rychlostí 80 km/h
Celk. délka s návrhovou rychlostí 80 km/h
Maximální podélný sklon (%)
Maximální převýšení (m)
Maximální hloubka zářezů (m)
Maximální výška násypů (m)
Počet mimoúrovňových křižovatek
Počet mostů pod 50 metrů
Celk. délka mostů pod 50 metrů (km)
Počet mostů nad 50 metrů
Celk. délka mostů nad 50 metrů (km)
Počet mostů nad 100 metrů
Celk. délka mostů nad 100 metrů (km)
Odhad dopravních intenzit v roce 2030 dle studie VIAPONT, s. r. o. Brno a MOTT MACDONALD, s. r. o. Praha (2004)
Odhad dopravních intenzit v roce 2030 dle oznámení (2006) firmy EKOLA group, s. r. o. Praha, resp. dokumentace (2007)
Rozdíl odhadu dopravních intenzit (%)
Emise pevných částic PM10 (t/rok)
Emise benzenu (t/rok)
Emise oxidu dusíku (t/rok)
Oblast s významným rizikem nízkých rozptylových podmínek a inverzí
Celková délka protihlukových stěn (m)
Zábor zemědělské půdy 1. třídy (ha)
Zábor zemědělské půdy 2. třídy (ha)
Zábor zemědělské půdy celkem (ha)
Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa (ha)
Počet křížení s vodotečemi
Počet křížení s prvky ÚSES
Celková délka souběhu s prvky ÚSES do vzdálenosti 100 metrů (km)
Počet křížení s VKP
Počet dotčených památných stromů do 100 metrů od okraje silnice
Počet dotčených lokalit s zvl. chráněnými druhy živočichů
Počet dotčených zvl. chráněných druhů živočichů
Počet dotčených lokalit se zvláště chráněnými druhy rostlin
Počet dotčených zvl. chráněných druhů rostlin
Délka průchodu PHO vod. zdrojů (km)
Délka průchodu PHO léčivých vod (km)
Délka průchodu územím s dochovanými znaky krajinného rázu (km)
Délka průchodu územím s obnovitel. znaky krajinného rázu (km)
Délka průchodu územím přírodě blízkým (km)
Počet průchodů obytnou zástavbou či počet dotyků
Počet domů s nadlimitním hlukem
Počet domů s nadlimitním hlukem ve vzdálenosti do 100 metrů od R49
Počet obcí ve vzdálenosti do 100 metrů
Počet obcí s demolicí domů
Počet demolicí domů

3. Shrnující závěr

1) Děti Země požadují pro předmětný záměr vypracovat dokumentaci, která z různých hledisek (dopravních, ekologických, stavebně-provozních atd.) porovná navrhovanou silnici R4902.2 s další variantou (variantami získanými z předchozích studií, které neprošly procesem EIA) a s nulovou variantou (se stávající silnicí I/49). Dokumentace bude také obsahovat výše požadované podklady a údaje, které budou dle svých možností uvedeny v předložené tabulce. Na základě těchto parametrů (příp. dalších) bude v dokumentaci provedeno prostřednictvím vybrané odborné metody porovnání přínosů a záporů a příp. i rizik navrhované trasy R4902.2 vůči nulové variantě. Cílem bude zjistit skutečnou výhodnost všech variant na základě hlavních dopravních a ekologických parametrů.

2) Děti Země doporučují, aby pro úsek R4902.2 (příp. včetně s R4901) až R4905 bylo programem HDM-4 zjištěna ekonomická efektivnost uvažovaného záměru s aktualizovanými údaji pro cílový rok 2030, neboť předchozí výpočty z roku 2004 jsou již zastaralé a se známými riziky (nižší očekávané dopravní intenzity, zdražení stavebních nákladů díky posunutí termínů zahájení výstavby apod.) již nemusejí být v patřičné toleranci.

3) Děti Země doporučují, aby dokumentace byla zpracována společně pro všechny úseky silnice R49, tj. úseky R4902.2, R4903, R4904 a R4905 v celkové délce cca 43 km (obdobně se v současné době zpracovává dokumentace pro úsek R35 v Pardubickém kraji v délce 53-55 km s parametry R25,5/100).

4) Děti Země doporučují, aby byl zahájen proces posouzení přeshraničních vlivů celé české silnice R49 a slovenské silnice R6 na životní prostředí ve smyslu HLAVY II zákona č. 100/2001 Sb.

5) Děti Země doporučují, aby na příslušnou internetovou stránku byly veškeré podklady (výstupy) ukládány v přátelské podobě vůči uživatelům a ne soubory s „uzavřeném textu v pdf“, jak se stalo v případě oznámení pro silnici R4902.2, takže text znemožňoval jednodušší přístup ke studiu, resp. kopírování příslušných pasáží.

RNDr. Miroslav Patrik
vedoucí klubu